Ve společnosti je poměrně známou skutečností, že pachatel trestného činu má za určitých okolností právo na bezplatnou obhajobu, resp. právo na ustanovení obhájce ex offo. Málokdo však již ví, že na bezplatné zastoupení advokátem má nárok i „druhá strana“, tedy ten, kdo je spáchanou trestnou činností poškozen.
Poškozená osoba se přitom za určitých okolností může stejně jako pachatel domáhat toho, aby její zájmy v trestním řízení hájil advokát na náklady státu, nebo alespoň za sníženou odměnu. Nejedná se přitom o nic zanedbatelného – vždyť hlavním úkolem advokáta poškozeného (tzv. zmocněnce) je především „vysouzení“ náhrady škody, a případně též i nemajetkové újmy, kterou poškozenému pachatel trestným činem způsobil. Málokterému poškozenému je však tato skutečnost známa, v důsledku čehož se pak v praxi často poškozený pokouší domáhat náhrady škody sám, bez dostatečné znalosti trestního řádu a pravidel trestního procesu, nebo se ještě hůř raději trestního řízení vůbec neúčastní a nechá svůj nárok na náhradu škody „plavat“.
Účelem tohoto článku je proto ve stručnosti shrnout, kdo je obětí trestného činu, kdo je poškozeným, a jaké mají tyto subjekty práva, a to zejména s ohledem na právo na bezplatnou právní pomoc.
- Oběť trestného činu
Oběť trestného činu a její práva jsou vymezena zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů.
Tento zákon především rozlišuje mezi kategorií obětí trestného činu a zvlášť zranitelnou obětí trestného činu. A zatímco „běžnou“ obětí trestného činu je každá fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil, pak do kategorie zvlášť zranitelných obětí spadají následující oběti trestných činů:
- dítě,
- osoba vysokého věku,
- osoba postižena fyzickým či mentálním poškozením,
- oběť trestného činu obchodování s lidmi, znásilnění, týrání či teroristického útoku,
- oběť trestného činu v sexuální oblasti,
- oběť trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím,
- oběť trestného činu spáchaného pro příslušnost k národu, rase, etnicitě, náboženství atd. (tzv. hate crimes) a
- oběť trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
Je tedy patrné, že okruh zvlášť zranitelných obětí je poměrně široký a jsou do něj zařazeny ty oběti, na jejichž ochraně má stát zvýšený zájem – ať už pro jejich věk (děti, důchodci), tak pro povahu trestného činu, která obětí mohla otřást a způsobit ji i závažnou psychickou újmu (znásilnění, terorismus, rasově motivované útoky apod.).
Bezplatnou právní pomoc pak zákon přiznává obětem z okruhu zvlášť zranitelných obětí. Ty mají právo na poskytnutí bezplatné právní pomoci, a to od těch advokátů, kteří jsou dobrovolně zapsáni v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, přičemž rozsah této bezplatné právní pomoci určuje každý advokát individuálně.
Zvlášť zranitelné oběti mohou žádat o bezplatnou právní pomoc i naši advokátní kancelář. V rámci bezplatné právní pomoci poskytujeme až dvě hodinové právní konzultace, a nad rámec toho pomáháme bezplatně obětem nejzranitelnějším – dětem do 15 let věku – pro které bezplatně zajišťujeme i přípravu a podání trestního oznámení a doprovod k výslechu.
2. Poškozený
Poškozeným je podle trestního řádu ten:
- komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví,
- komu byla způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma a
- na jehož úkor se pachatel obohatil.
Poškozenému jsou přiznána významná procesní práva: může nahlížet do spisu, může se účastnit hlavního líčení, ale zejména může navrhovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit poškozenému způsobenou újmu. Je přitom třeba mít na paměti, že vypořádání způsobené újmy není hlavním cílem trestního řízení – tím je rozhodnutí o vině a případném trestu obžalovaného, a má-li uplatněný nárok poškozeného trhliny, odkáže jej soud zpravidla do řízení občanskoprávního a v odsuzujícím rozsudku mu nic nepřizná. Přípravu odškodňovacího návrhu proto není radno podcenit.
Poškozený se v trestním řízení pochopitelně může dát zastoupit advokátem – zmocněncem, který má obdobné postavení a obdobná práva jako advokát obviněného – především se tedy může účastnit všech úkonů trestního řízení.
Nárok na bezplatné zastupování zmocněncem pak trestní řád přiznává těmto poškozeným:
- poškozený, kterému byla úmyslně způsobena těžká újma na zdraví,
- pozůstalý po oběti, která byla trestným činem usmrcena,
- poškozený, který uplatnil nárok na náhradu újmy, a není-li vzhledem k povaze či výši újmy zastoupení zmocněncem zjevně nadbytečné,
- poškozený mladší 18 let a
- zvlášť zranitelná oběť.
U prvních tří kategorií přitom platí, že poškozený musí pro získání práva na bezplatné zastoupení advokátem prokázat, že nemá na odměnu advokáta dostatek prostředků. Naopak zvlášť zranitelné oběti mají nárok na bezplatné právní zastoupení bez dalšího.
Nespornou výhodu má poškozený oproti obviněnému v tom, že si svého advokáta, který jej bude zastupovat na náklady státu, může zvolit dle libosti. Obviněný si naproti tomu ustanoveného obhájce volit nemůže.
Naše advokátní kancelář má s úspěšným zastupováním poškozených osob v trestním řízení široké zkušenosti, a to včetně zajištění práva na bezplatné zastupování. Neváhejte se na nás proto obrátit, byla-li Vám trestným činem způsobena škoda.